Ve středu 11.9. tým STP A (2009) odehrál druhý zápas MěS. Po úvodním úspěšném představení na Spartě jsme zavítali na horkou umělku do Medlánek. Z nejzkušenějších nám scházeli Kuba B., Alďa. Teplé odpoledne a rychlá umělka nám tentokrát ale v prvních sedmnácti minutách přinesly hodně studenou sprchu. Na našem týmu byla od první minuty viditelná nastřádaná zápasová a tréninková únava. V první čtvrtině jsme po rychlých kombinačních protiútocích dostali čtyři téměř totožné branky vstřelené z bezprostřední blízkosti. Nedostupovali jsme včas soupeře, vyhýbali se kontaktním soubojům o míč na vlastní polovině, nedodržovali základní rozestavení, prohrávali jsme souboje ve středu hřiště, přihlíželi jsme opakovaně bezkontaktně, co ještě soupeř na naší polovině zajímavého vymyslí a jak zakončí další akci. Při skóre 0:4 po první čtvrtině to vypadalo tentokrát na velký propadák. Vzpomněli jsme si na lavičce na bájný zápas v Žebětíně, kde jsme prohrávali 1:7 a přesto nesklonili hlavu a zápas otočili.
Náš tým i tentokrát v sobě našel o přestávce vnitřní sílu a touhu neprohrát. Při změně rozestavení a větší rotaci hráčů na různých postech, při zvýšení důrazu a zpřesnění hry se v dalším průběhu utkání obraz hry výrazně změnil. Ještě ve druhé čtvrtině jsme sérií sedmi branek otočili skóre na poločasových 7:4 v náš prospěch. Ke zvratu zaveleli zejména Lukáš Mazuch, Honzík Rypal, Paťa Jakubčík a Dava Čech. Tradičně vynikající výkon předvedla v bráně Ellča. Její výkony se zlepšují zápas od zápasu a momentálně patří mezi nejlepší brankáře v soutěži. Ve druhé půli jsme již průběh utkání kontrolovali, zápas skončil našim vítězstvím 11:7. Soupeř předvedl bojovný kvalitní fotbalový výkon a tak náš zvrat v utkání je o to cennější. Není uměním zvítězit, když se vše daří, sportovní úspěch tkví v nezdolné touze a vůli uspět, i když je na hřišti i mimo něj všechno špatně. Za trenéry děkuji všem hráčům.