Tak jsme to zvládli. Máme za sebou jednu z dosud nejnáročnějších sezón 2018/2019 v kategorii starší přípravka pro ročníky 2008 a mladší. Zúčastnili jsme se dvou městských soutěží pro STP ve skupině B a D. Naši soupeři nastupovali proti nám převáženě s hráči ročníku 2008 /mimo týmů Svratky B a Bystrce B, kteří stejně jako my mají v kádru výhradně děti ročníku 2009 (U10)/. Dále jsme se zúčastnili Krajské soutěže přípravek, kde jsme vypomáhali ročníku 2008, některé zápasy jsme odehráli samostatně.
V podzimní části sezóny jsme se na trávě zúčastnili celkem 28 soutěžních akcí, na jaře jsme pak měli možnost své fotbalové dovednosti rozvíjet v dalších 25 kláních, přičemž některá utkání KSP byla dvojutkáními. Ani v zimě jsme nezaháleli a zúčastnili jsme se celkem 16 turnajů, kde jsme odehráli neuvěřitelných 71 zápasů.
Jako soutěžní utkání nejvyšší důležitosti jsme pojali naše zápasy zeleného týmu ve skupině B MěS. První sezónu jsme nastoupili k zápasům na větším hřišti v rozestavení 5+1.
Během zimní části sezóny jsme se usilovně připravovali do jarních utkání s vírou, že budeme schopni ve druhé polovině sezóny ještě lépe čelit našim soupeřům, zejména trojici týmů z čela tabulky, se kterými jsme na podzim relativně těsně prohráli. V odvetách se nám podařilo tentokrát výsledkově uspět, všechny tři týmy jsme na jaře přehráli /Obřany U11 7:5, Líšeň U11 11:8 a Medlánky U11 13:7/. Přechod z haly na trávu byl pro nás velmi náročný a jediná prohra na jaře v prvním zápase doma s Chrlicemi byla spíše daní za nedostatečnou adaptaci na trávu. Naše hra se postupně zlepšovala a výkony vygradovaly v domácím zápase s vedoucími Medlánkami U11, které jsme na domácím hřišti jasně přehráli. Spolehlivé výkony Honzíka Punčocháře a Ellči Novákové v bráně byly základními kameny pro všechna naše utkání. Naše hra založená na soustavném tlaku na míč a náročném fyzickém pojetí vč. celoplošného napadání postupně zahrnuje stále více kombinačních prvků s maximální snahou o "rychlou kombinaci směrem dopředu". Přihrávky do stran a směrem dozadu využíváme ojediněle, stále se snažíme o ponechání velkého prostoru hráčům pro individuální delší vedení míče, při snaze o přechod 1 na 1, při umožnění vlastní kreativity. Výsledkově nejefektivnější hra, kterou v současné době praktikuje např. Zbrojovka Brno U10, je agresivní nátlaková kombinační hra se snahou o co nejrychlejší přechod do útoku s využitím co nejmenšího počtu doteků. Narážečky "z první" a schematizované kolmé přenášení hry do vymezených prostorů, kam hráči automatizovaně sbíhají jsou velmi obtížně bránitelné. Postupně bychom tyto prvky chtěli do naší hry také ve větší míře nenásilně začlenit, nikoliv však stavět na nich zcela naši hru.
Pro rozvoj fotbalových dovedností převážně našich méně zkušených dětí sloužily zápasy našeho oranžového týmu. Jak se ukázalo, tým musel vždy být doplněn o 4-5 zkušenějších dětí, aby zápasy pro všechny zúčastněné měly vůbec smysl. Opakované prohry o 15 a více gólů jsou obvykle demotivující pro děti i jejich doprovod a takovéto zápasy, ve kterých se děti velmi obtížně dostávají k míči, hrávat budeme jen v ojedinělých případech. Výsledky oranžového týmu odpovídají víceméně možnostem té které sestavy a v tomto případě jsme zápasy pojali jako přátelské se vším všudy. Pro účast hráče v zápasech oranžového týmu je základním předpokladem MAXIMÁLNÍ SNAHA - běhání na hřišti po celou dobu pobytu na hřišti, nevyhýbání se míči, nevyhýbání se soupeři vč. podstoupení soubojů o míč, kázeň na lavičce. Z těchto hlavních požadavků na hráče určitě neslevíme ani v příští sezoně a tyto budou nepřekročitelnými podmínkami pro všechny pro účast v zápasech obou týmů. Postupně počítáme se začleňováním všech dětí do prvního týmu při zlepšování fotbalových dovedností, při poctivém přístupu k tréninkům a zápasům. Velmi důležitým předpokladem pro rozvoj dovedností je chuť dětí věnovat se fotbalu ve volném čase i mimo tréninky.
Postupně by děti měly být schopny samostatně skloubit školu se sportem. Příprava do školy před tréninkem - samostatná přeprava na trénink - odpočinek. Dobré výsledky ve škole, samostatné zvládání úkolů a přípravy do školy by měly být motivací pro sportování. V mladších žácích (za rok) již děti budou moci na zápasy jezdit hromadně (možno i bez rodičů). Postupně bych doporučoval všem, aby jste dle uvážení nad větší samostatností dětí ve věci přepravy na tréninky, pokud je to možné, popřemýšleli. Bezpečnost je samozřejmě vždy na prvním místě.